Propojení hudby a teritoriálních studií
Simona Baumrtová
Martin Heyzl

Jmenuji se Martin Heyzl, je mi 24 let a pocházím z Chomutova. Jsem absolventem Konzervatoře Jaroslava Ježka, obor hra na saxofon. V současné době pracuji na diplomové práci, neboť jsem také studentem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, oboru Středoevropská komparativní studia.

Paralelně jsem tedy studoval 2 školy, ale i přesto jsem se snažil najít si čas na své koníčky a zábavu – jakékoliv sportovní aktivity či posezení s přáteli, chození na koncerty a další.

„Volte rozumem i srdcem“

Všem bych doporučil, ať jdou za tím, co je baví a naplňuje. Aby nedělali jen to, co se líbí ostatním a čím se někomu zavděčí, ale byli sami sebou a dělali vše naplno. Zároveň se nenechat odradit neúspěchy při studiu/přijímacích zkouškách. A při rozhodování, kterou školu zvolit, dát na rozum a srdce, kam vás to více táhne.

Vždycky je lepší dělat to, co vás bude činit šťastnými a dělat vám radost než to, co děláte z donucení. 😊

Přeskočil jsem ročník

Vystudoval jsem šestiletý cyklus na gymnáziu v Chomutově. Tuto školu jsem zvolil (za podpory rodičů) především z toho důvodu, že jsem nevěděl, jakým směrem se chci v dospělém životě ubírat, avšak s cílem jít po dokončení gymnázia na vysokou školu.

V průběhu mých studií na gymnáziu postupně vykrystalizovaly oblasti, které mě bavily a kterými bych se mohl a chtěl v budoucnu živit a něčeho v nich dosáhnout. Na gymnáziu mě bavily předměty, kde se dalo využít logické myšlení, především šlo o matematiku, fyziku a chemii. Od malička jsem také chodil do ZUŠ a hrál na různé hudební nástroje. V průběhu maturitního ročníku nastala chvíle, kdy jsem se musel rozhodnout, co budu dělat dál. Rozhodl jsem se zkusit přijímací zkoušky do 1. ročníku na Konzervatoř Jaroslava Ježka, které byly velmi oproti jiným školám velmi brzy (proběhly již v lednu). Po vyhlášení výsledků přijímacího řízení jsem se dozvěděl, že jsem nebyl přijat.

 

Z prvního většího neúspěchu jsem byl tak rozmrzelý, že cizí číslo, které mi ten den několikrát volalo, jsem nezvedal. Později večer jsem se koukl na email, kde byla zpráva od mého budoucího profesora, který se ptal, zda bych měl zájem nastoupit rovnou do druhého ročníku, nebo jestli mám jiné priority. Rozhodl jsem se tedy lákavou nabídku přijmout, ale pro svůj klid i klid rodičů, kteří nebyli zastánci toho, aby se ze mě stal „pouze“ profesionální hudebník, jsem si podal přihlášky ještě na další vysoké školy.

Vybral jsem si takové, u kterých jsem se domníval, že by bylo možné je zvládnout společně s hudbou, která mě naplňovala a bavila. Chtěl jsem nějakou pojistku, abych nebyl zcela závislý na příjmech z vystoupení. Například pro situaci , ke které došlo nedávno. Nakonec mě přijali jen na jednu z těchto škol. Výběr byl tedy jednoduchý. Šlo o obor Teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Byl to obor, který se paradoxně vymykal mým tehdejším zájmům. Díky tomu, že jsem se začal více pohybovat mezi profesionálními hudebníky, jsem měl možnost se podívat na zajímavá místa, ať už v Čechách či jinde po Evropě, kde jsem s různými tělesy vystupoval.

„Hudba mě naučila pracovat s rutinou. I když zrovna nemám den, kdy bych měl chuť cvičit, stejně se překonám a jdu si na chvilku zahrát.

Inspirace a motivace

Inspirace ze dvou různých světů

V jazzové hudbě, které se primárně věnuji, mě inspirovalo mnoho osobností. Kdybych však měl vybrat jednu, která mě inspirovala a posunula nejvíce v mém profesním životě a přístupu k hudbě, pak bych zvolil mého učitele Františka Kopa (J.A.R., František Kop Quartet, mnoho studiových nahrávek s popovými umělci). U něj jsem měl možnost studovat improvizaci poslední dva ročníky na konzervatoři.

Ve druhém případě, studií mezinárodních vztahů, mě nejvíce motivoval a motivuje můj spolužák z bakalářského oboru, který v současné době pracuje na Ministerstvu vnitra ČR na poměrně vysoké pozici

Podle mého názoru je důležité mít konkrétní vzory, nicméně si myslím, že je dobré je nekopírovat, vzít si od nich jen to, co považujeme za důležité. Zkrátka zachovat si svou vlastní osobnost/identitu a dál jít svou vlastní cestou.

Vize a cíle

Teoretické plánování i rutina

Dlouhodobé vize a konkrétní cíle si čas od času plánuji. Dlouhodobou vizí pro mě bylo (a stále je) úspěšné zakončení studia obou škol, které mi otevře široké spektrum možností při hledání budoucí práce. Konkrétní cíle krátkodobějšího charakteru si také dávám, ale žádný to-do list si nevedu, protože by to pro mě bylo zbytečně stresující, kdybych neplnil přesně to, co jsem si zadal.

Úkoly plním většinou podle důležitosti, co uznám za vhodné a podle časových možností (snad jako každý student prokrastinuji a nechávám vše na poslední chvíli). V hudbě se mi osvědčila rutina, vytvoření si návyků, které se snažím opakovat a tím se stále zlepšovat. I když zrovna není den, kdy bych měl chuť cvičit, stejně si jdu alespoň na chvilku zahrát.

Vzdělávání a rozvoj

To, co mně baví, čerpám odkudkoliv

Neformálně se vzdělávám prostřednictvím výukových videí na Youtube či prostřednictvím Instagramu. Také sleduji různé zprávy ze světa, dokumenty o historických událostech nebo čtu vědecké články.

V oblasti hudby pravidelně navštěvuji Letní jazzovou dílnu ve Frýdlantu a účastnil jsem se také seminářů pořádaných naší školou. U mezinárodních studií se účastním nepovinných seminářů/přednášek, které mě zajímají nebo se mi zrovna hodí pro psaní seminárních prací.

profesní zvraty a překážky

Nekonečný boj s prokrastinací

Největší překážkou v mém studijním životě je neustálé odkládání povinností, dá se říct do jisté míry moje lenost. Překonávám to tím, že si sám pro sebe kladu krátkodobé cíle a snažím se je plnit, vyčlenit si přímo dny, kdy budu pracovat jenom na věcech do školy. A samozřejmě těžké bylo rozhodování, jakou cestou se vydat.

pomoc druhým

Motivovat a předávat zkušenosti

Celé dva roky jsem učil ve školce děti na zobcovou flétnu, doufám, že jsem jim v jejich rozvoji pomohl a snad v nich probudil nadšení pro hudbu do takové míry, aby v ní dále pokračovaly. V posledních letech pravidelně supluji v ZUŠ za své kolegy saxofonisty.

Samozřejmě se snažím druhým jakkoliv pomoci, ať už jde o předání cenných zkušeností, které jsem nabyl v průběhu studií a praxe, či nějakou formou motivace. O vedení kurzů a doučování jsem přemýšlel a přemýšlím, ovšem zatím se nenaskytla příležitost, která by mě zaujala a pro kterou by mé znalosti byly vhodné.

Skrze online platformu propojujeme všechny ty, kteří se chtějí posouvat a tvoříme tak digitálně propojenou komunitu. Poskytujeme zázemí pro šíření nových myšlenek, inovativních přístupů a spolupráci napříč obory. Chcete vědět víc? Stačí napsat 😊

Martin Richter - zakladatel projektu
myrichtermail@gmail.com

google-site-verification=Mq3pVsJlQyLfuFQdYsJdtBufItK9nklxvEw-ueQ6goo